Anglicky se nazývá Saint-Germain Pointer. Je pojmenován podle lesa v Saint-Germain u Paříže, kde se s ním seznámila širší veřejnost. Někdy se mu ale také říká compiegneský krátkosrstý ohař (Vraque Cotnpiegne), podle lesa u Cotnpiegne, rovněž nedaleko Paříže, kde ho vyšlechtili. Byl určen k lovu poněkud větší zvěře, než jakou lovila ostatní plemena z této skupiny. Vznikl někdy kolem roku 1830.

Je znám také jako Schiller Hound a uplatňuje se při lovu lišek a zajíců běláků. Pojmenován je po svém tvůrci. V 19. století zatoužil švédský statkář a chovatel psů Per Schiller po rychlém lehčím honiči, který by dokázal dobře lovit na sněhu. Protože takového mezi místními psy nenacházel, rozhodl se dovézt nějaké honiče z Německa.

Plemeno je také někdy uváděno jako Tall-legged Hungarian Hound a je určeno k lovu velké zvěře, vlků, medvědů, rysů, černé a vysoké. Větší ze sedmihradských honičů je dosti vzácný, ale přece jen není natolik ohrožen vymřením jako jeho menší příbuzný. Obě variety těžce postihla druhá světová válka, větší ráz byl později posilován přiléváním krve jiných, zvláště švýcarských honičů.

Jde o velmi staré plemeno, které se na Sicílii udrželo dlouhá staletí. Lovilo králíky, zajíce a nelétavé ptáky. Sicilský chrt vypadá jako menší varieta faraónského chrta z Malty, ostrova vzdáleného od Sicílie jen 130 km směrem na jih. I toto pěkné plemeno bylo ušetřeno přílivu cizí krve, takže se prakticky nezměnilo od dob před třemi tisíci let, kdy je sem přivezli féničtí obchodníci.