Toto jméno dostala jedna z variet exteriérově nejednotného plemene Jack Russell teriér. Původně bylo úkolem těchto psů vyhánět lišky z nor. Protože Jack Russell teriéři byli vždy chováni se zaměřením na povahu a nikoli na vzhled, odmítal je mnoho let anglický KC uznat jako kulturní plemeno. Vzhledem k tomu, že to byl zdaleka nejoblíbenější teriér ve Velké Británii, byla to vskutku anomálie.

Původ je starobylý. Jeho předkové, tzv. lví psí, byli na dvorech čínských císařů chováni už v 6. století našeho letopočtu. Jejich drženi bylo vyhrazeno pouze členům panovnického rodu, omezovalo se na areál Zakázaného města a bylo podřízeno velmi přísným regulím. Do Evropy se první pekinézové dostali až po vpádu britských vojáků do Pekingu v roce 1860. Tam okamžitě vzbudili pozornost a britští chovatelé je postupně přetvořili do dnešní vysoce prošlechtěné podoby.

Angličané mu říkají Picardy Španiel nebo Picardy Setter. Vyšlechtěn byl původně k lovu kachen v bažinatých oblastech. Tento všestranný ohař umí přinášet kachny, ale je užitečný také v poli, daleko od vody, při lovu srstnaté i pernaté zvěře, kterou vypichuje a nadhání střelcům. Pokud jde o exteriér, je přechodem mezi španěly a setry.

Pravděpodobně má nejblíže k původnímu typu pinče, od něhož byli později odvozeni dnes známější dobrmani i malí hladkosrstí pinčové. Středně velcí hladkosrstí psi se odnepaměti vyskytovali na německém, ale i českém venkově, a plnili tam nejrůznější úkoly: lovili krysy, hlídali dvůr, doprovázeli formany a povozníky.