F
Faraónský chrt
Vyobrazení podobných psů byla nalezena v hrobkách staroegyptských faraónů. Kosterní nálezy svědčí o tom, že předkové faraónského chrta už 2000 let před naším letopočtem obývali celou oblast Středozemního moře. Skutečné plemeno se však paradoxně ustálilo až ve zcela nedávné době, v šedesátých letech našeho století, z chrtů žijících na Maltě.
Field španěl
Plemeno se vyskytuje ve dvou typech. Jeden je aktivní lovecký pes, druhý pes výstavní. Výstavní typ se časem začal exteriérem poněkud odlišovat od pracovního typu a býval příležitostně nazýván Black Field Španiel (černý field španěl) nebo krátce Black Španiel (černý španěl), protože černá barva srsti byla na výstavách nejoblíbenější.
Finský honič
Bývá také nazýván ajokoira, finsk stovare nebo Finnish Hound. Původně byl používán k lovu lišek a zajíců, později se uplatnil i při lovu vysoké zvěře. Vzhledem připomíná velkého, velmi štíhlého foxhaunda s protáhlými končetinami a dlouhými zavěšenými ušními boltci. Vznikl křížením místních horúčů se psy dovezenými z Anglie, Francie, Německa, Švýcarska a Ruska.
Finský laponský pes - Lapinkoira
V literatuře ho najdete také pod jmény Finnish Lapphund, nebo Finnish Lappland Dog. Používal se k ovládání a usměrňování stád sobů. Je blízce spřízněn se švédským laponským psem. Je to typické špicovité plemeno se statným tělem, vztyčenými ušními boltci, hustou srstí a vzhůru neseným, nad zádí zatočeným ocasem.
Finský špic
Jeho originální jméno znamená v překladu „finský pes se vztyčenýma ušima". Nazývá se též Finnish Spitz, Finnish Hunting Dog nebo Barking Bird Dog („štěkající ptačí pes"). Původně se používal k lovu rozmanité zvěře, od veverek po medvědy, později však byl užíván hlavně na pernatou.
Flanderský bouvier
Flandry jsou oblast, která v 16. a 17. století tvořila jeden celek, ale dnes spadá částečně pod Belgii, částečně pod Francii. V překladu znamená bouvier totéž co honácký pes. Na jeho formováni se kromě původních evropských ovčáků podíleli I předchůdci pinčů, kníračů, špiců i psů dogovitých.
Flat coated retrívr
Původ je podobný jako u labradora. Vznikl ve Velké Británii křížením St. John's Dog se setry, vodními španěly a snad i s koliemi, od nichž měl zdědit dlouhou hladkou srst. V Anglii oficiálně uznán roku 1898, standard z roku 1923 víceméně platí dodnes.
Foxteriér drsnosrstý
Bývá nazýván také Wire-haired Fox Terrier nebo Broken-haired Fox Terrier. Jak jméno naznačuje, jeho původním posláním bylo vyhánět lišky z nor. Kromě drsné srsti je v podstatě identický s hladkosrstým foxteriérem. První část historie mají společnou, nemluvě o použití při lovu. Obě variety byly chápány jako jedno plemeno zhruba do r. 1870. Poprvé byl drsnosrstý foxteriér posuzován samostatně na výstavě roku 1873.
Foxteriér hladkosrstý
Dříve, před rozdělením na hladkosrstou a drsnosrstou varietu, bylo plemeno známé pouze jako Fox Terrier. V minulosti bylo také nazýváno Smooth-haired Fox Terrier nebo Smooth-coated Fox Terrier. Jméno naznačuje, že jeho původním úkolem bylo vyhánět lišky z nor. Říká se mu „gentleman mezi teriéry". Je to profesionál vyšlechtěný k lovu lišek. Jde ochotně pod zem a vyžene lišku, aby ji honiči mohli štvát.
Foxteriér toy - anglický toy terier
V angličtině bývá toto plemeno nazýváno různě. Pod jménem Toy Black and Tan Terrier bylo uznáno AKC r. 1926, v roce 1934 ale byl název změněn na Toy Manchester Terrier. Anglický KC ho zase pojmenoval v r. 1938 Miniature Black and Tan Terrier a r. 1960 změnil jméno na Black and Tan English Toy Terrier. Kanadský kynologický klub mu říká Toy Manchester Terrier. Jindy zase bývá uváděno pod jménem Black and Tan Toy Terrier.









