Jde o moderní rekonstrukci vyhynulého honáckého psa, který se nazýval Cane di Macellaio (v překladu „řeznický pes"). Nazývá se také Sicilian Branchiero nebo Macellaio Herding Dog. Strach nahánějící plemeno, připomínající podsaditého anglického mastifa, je rekonstrukcí původní formy, která vznikla ze psů používaných k zápasům s tury.

Po předcích zdědilo zvláštní způsob ovládání stád skotu. Neobíhá stádo a nesnaží se usměrnit jednotlivé kusy chňapáním za hlezna jako ostatní skotáčtí psi. Zaměří se na vůdčího jedince a naznačuje útoky na jeho hlavu. Nesmí útočit opravdu, nesmí se dobytčeti zakousnout do mulce a zranit ho. Podniká pouze výhružné výpady, ale to stačí, aby vůdce stáda uhnul a změnil směr. Tímto způsobem ovládá sicilský mastin pohyb celého stáda, protože to jde za vůdčím jedincem. Zdá se, že takový způsob ovládání dobytka je mezi skotáckými psy jedinečný.

Sicilský mastin má těžkou, širokou hlavu a silné čelisti, jež by mohly napáchat nemalé škody, pokud by pes nebyl patřičně vedený a vychovaný. Ušní boltce i ocas se tradičně kupírovaly. Nejoblíbenějšími barvami srsti byly černá a žíhaná.

Po světových válkách začalo být toto plemeno velice vzácné, ale díky pečlivě vedenému chovu se brzy zotavilo. Mimo Sicílii je málo známé a ve zbytku Itálie ho skoro neuvidíte, ale několik štěňat bylo vyvezeno v osmdesátých létech do USA, kde vznikl zárodek chovu.

Podle italského odborníka Flavia Bruna je chybou považovat toto plemeno za totožné s formou branchiero siciliano. Bruno upozorňuje, že obě formy mají jinou srst a že jsou dostatečně odlišné, aby mohly být považovány za dvě samostatná plemena.