Toto starobylé plemeno nemá nic společného s dnešním anglickým slovem „ban", které znamená „kletba, zákaz", ale pochází ze slova „band", tj. „pásek", protože bylo uvazováno na určité místo. Úkolem těchto obávaných psů totiž bylo střežit dům. Tímto názvem se kdysi v Anglii označovali vlastně všichni hlídací psi, kteří byli tak divocí, že je bylo třeba uvazovat, aby nezabili i nějaké nevinné lidi. Vetřelce odstrašovala už jejich samotná přítomnost.

Na území Ruska se chrtovití psi vyskytovali již od 9. století. Barzoj, lovecký chrt ruské aristokracie, užívaný především při lovu vlků, ale i další velké zvěře, se jako plemeno postupně stabilizoval zhruba od 18. století, největší obliby jeho chov dosáhl ve století devatenáctém.

Již od 13. či 14. století se v Angli i ve Francii začali chovat těžší nízkonozí psi, určení k pronásledování zvěře v těžko prostupném terénu, kteří měli být tak pomalí, aby jim lovci stačili. Dnešní mohutní a těžcí baseti jsou ovšem výsledkem úsilí britských chovatelů, které nemělo s užitkovostí nic společného a jež se datuje od poloviny minulého století. Mj. svědčí o významném vlivu bladhaunda.

Je to poměrně mladé plemeno, které nevzniklo v Anglii, ale ve Francii. Jeho pečlivě naplánované šlechtění uskutečnil ve dvacátých a třicátých létech 20. století baron Gérard Grandin de L'Epervier se skupinou přátel. Jeho cílem bylo vytvořit loveckého psa, který by v sobě spojoval přednosti dvou anglických plemen, která velice obdivoval, totiž bígla a hariera.