Kdysi byl nazýván hnědý vodní španěl (Brown Water Španiel). Používal se hlavně k přinášení kachen, ale také k vypichování vodních ptáků. V mnoha ohledech představuje přechod mezi španěly a retrívry. S tmavohnědou kučeravou srstí vypadá jako zmenšenina irského vodního španěla, má ale méně osrstěné končetiny a více srsti na ocasu. Jako jeho předek bývá uváděn nyní vyhynulý anglický vodní španěl, irský vodní španěl, curly coated retrívr, field španěl a pudl, nejde ale o moc víc než o kvalifikované odhady.

Dějiny plemene začínají na americkém Středozápadě, především ve Wisconsinu, i když psi byli oblíbeni i v Michiganu a Minnesotě. Objevili se kolem r. 1860 a rozšířili se koncem 19. století. Po roce 1920 se zabýval jejich dalším šlechtěním wisconínský lékař F. J. Pfeifer. Přes veškerou snahu však jeho psy zatlačovala specializovanější lovecká plemena dovážená ze zahraničí. Proto plemeno zůstalo pouze místním loveckým psem. Při lovu si bere lovec psa na kanoi nebo jiný menší člun. Pes přináší z vody zastřelené ptáky, přičemž plave „jako tuleň".

Protože je menší než ostatní retrívři a vodní španělé (např. v kohoutku je o více než 12 cm nižší než irský vodní španěl), je jeho užití omezeno na klidnější vnitrozemské vody; pro neklidné moře se nehodí. Roku 1927 byl založen klub chovatelů amerických vodních španělů a v r. 1940 plemeno uznal AKC. Dodnes je to výhradně americký lovecký pes, kterého jinde skoro nikdo nezná. Jeho milovníci však tvrdí, že je neprávem opomíjený a nedoceněný.