Ten, kdo vidí shynxe, je jeho nápadným zevnějškem a téměř bezsrstou kůží buď fascinován, nebo pociťuje určitý odpor. Střední cesta téměř neexistuje. Ať je to jak chce, toto plemeno se pomalu, ale jistě stává stále populárnějším a těší se zájmu zvětšujícího se okruhu milovníků koček.

Nejvýraznějšími znaky shynxů (odhlédneme-li od holé srsti) jsou hrubé nohy se zřetelně vyvinutými prsty a polštářky a nápadně velké oči. Pro milovníky koček, kteří jsou alergičtí na kočičí chlupy, je toto plemeno darem z nebes. Pokud je někdo alergický na kožní šupiny koček, bude u něj alergické reakce vyvolávat i sphynx.

Původ

Bezsrsté kočky jako sphynx se vyskytovaly už před staletími u Aztéků, kteří chovali i bezsrsté psy (tzv. xoloitzcuitliové). Ty můžeme ještě sporadicky vidět na výstavách jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Bezsrsté kočky se nazývaly Mexičan Hairless. Protože gen, který odpovídá za to, že u těchto koček téměř chybí srst, je recesivní, může být předáván různými kočkami celé generace, aniž by se projevil.

Teprve když se náhodou spáří dvě kočky, které nesou obě stejný recesivní gen pro bezsrstost, prozradí jedno nebo více koťat ve vrhu přítomnost genu ve svém zevnějšku. Existuje domněnka, že jak v Mexiku, tak ve Spojených státech jsou domácí kočky, které ve své genetické výbavě tento „nahý" gen mají. Proto není nijak divné, když se ze dvou normálně osrstěných (domácích) koček narodí jedno nebo více bezsrstých koťat. Pramátí současné linie sphynxů ve Spojených státech byla normálně osrstěná americká domácí kočka Jezebel. Předky linie sphynxů v Evropě byly Punkie a Paloma.

Jeden milovník zvířat narazil na tyto dvě toulající se kočky na konci 70. let v ulicích Toronta (Kanada). Tento muž se ptal sám sebe, zda se u těchto koček někde nestala chyba, protože byly prakticky holé, a navázal kontakt se spřátelenou šlechtitelkou koček, která velmi rychle přišla na to, že se jedná o koťata sphynxe. Poslala koťata Hugovi Hernandezovi z Nizozemí, protože věděla, že Hernandez má kocoura sphynxe a hledá kočky. Chovná základna nebyla v počátečním období široká. Proto se pokřižovaly jak domácí kočky, tak co se týče typu, prakticky shodní devon rexové. Aby se zabránilo problémům s pokrevním příbuzenstvím, používají se tyto kočky v omezeném měřítku doposud.

Charakter

Sphynxové jsou přítulná a inteligentní zvířata, která se „svými" lidmi rychle navážou důvěrný svazek. Povaha sphynxe bývá také popisována jako „částečně kočka, částečně pes, částečně opice a částečně dítě", a toto srovnání jistě souhlasí. Sphynxové jsou sociální tvorové a mají rádi společnost lidí, ale ani při styku s kočkami a jinými domácími zvířaty nevznikají problémy. Díky své dosti velké odolnosti vůči stresu se většinou bezproblémově přizpůsobí rušné rodině s dětmi. Nikdy sphynxe neodsuzujte k samotě. Potřebuje mnoho kontaktu a pozornosti, aby se cítil příjemně, a když je nedostane, bude chřadnout, a v některých případech doslova smrtelně onemocní zármutkem.

Sphynxové jsou tak dobromyslní a přátelští, že je ani nenapadne chovat se agresivně. Většinou nemají žádné potíže s tím, že nemohou chodit ven, ale počítejte s tím, že tyto kočky jsou hravé a aktivní a rády běhají a šplhají. Postarejte se také o to, aby kočka měla dostatek příležitostí ke hraní a pravidelně mohla vybít svou energii. Většinou dobře využije pořádný šplhací a škrabací kůl. Někteří lidé tvrdí, že sphynxové mají konstantně vyšší tělesnou teplotu než jiné kočky, ale to není pravda. Jen to tak vypadá, protože kůže sphynxů je na omak teplá, což je důsledek toho, že jim chybí srst. Pro lidi, kteří ještě nikdy sphynxe nehladili: kůže je na omak asi jako slupka broskve.

Péče

Vypadá to, že sphynx nepotřebuje žádnou péči, protože jí chybí srst, ale přesto nesmíme péči o tuto bezsrstou kočku podceňovat. Sphynxové se totiž stejně jako lidé potí a produkují také ještě kožní maz. Pokud byste svého sphynxe nikdy nemyli, začal by v určitém okamžiku poněkud zavánět a kůže by byla na dotek trochu mastná. Vlastníci sphynxů své kočky myjí obvykle dvakrát do měsíce šamponem s neutrálním pH. Většině sphynxů se mytí líbí, čímž se odlišují od mnoha ostatních plemen.

Na rozdíl od bezsrstých plemen psů, která mají občas potíže se spálením kůže na slunci, netvoří pro sphynxe ultrafialové záření žádný problém. Nespálí se, ale kůže se může na tmavěji pigmentovaných místech tmavěji zbarvit. Většině sphynxů naskáčí v létě a v teplejším podnebí „pihy". Sphynx má mnoho vrásek, ale těm není většinou třeba věnovat žádnou zvláštní pozornost. Pravidelně však čistěte zvukovody speciálním přípravkem a občas zastřihujte ostré konce drápků. Kůže obvykle zůstává sama od sebe pružná, není ji tudíž potřeba natírat olejem. Mnozí chovatelé dokonce od používání oleje důrazně odrazují, protože přitahuje zbytečně mnoho nečistot, které se usazují v pórech.

Vnější znaky

TĚLO
Sphynx je osvalená, středně velká kočka se širokou hrudí a sudovitým tělem. Délka nohou je v dobrém poměru k tělu a zadní nohy jsou o něco vyšší než přední. Přední nohy musí být daleko od sebe a vestoje tvoří slabé O. Sphynxové mají středně velké oválné tlapky s dlouhými prsty a polštářky chodidel jsou zřetelně tlustší než u jiných koček. Do špičky vybíhající ocas má vzhledem k tělu dobrou délku.

HLAVA
Středně velká hlava sphynxe je středně klínovitá a má zakulacené tvary; je o něco delší než širší. Nosní profil má mírné prohnutí a brada je mohutná. Čenich musí být silný a zakulacený, a určitě ne špičatý. Uši by měly být velmi velké a široké na základně. Nesmějí stát nahoře na hlavě, ale nesmějí být ani nasazené příliš dole. Sphynx má velké, poněkud šikmo umístěné oči ve tvaru citronu, jejich vnější strana směřuje k nejnižší vnější straně ucha.

SRST
Sphynx je znám jako bezsrstá kočka, ale když se dobře podíváte, uvidíte, že kočka má na celém těle velmi krátké a jemné chmýříčko. Toto chmýří snadno vypadává. Na uších, čenichu, ocase a nohách (a u kocourů na šourku) může být toto chmýří o něco delší, ale na výstavách se dává přednost kočkám, které jsou kompletně bezsrsté. Kůže koťat je silně vrásčitá a posuzovatelé na výstavách rádi vidí, když i dospělé kočky mají co nejvíce vrásek, především na hlavě. Kočky ovšem nesmějí mít vrásek příliš mnoho, protože by se jim mohla snadno zanítit kůže. Většina sphynxů má krátké vlnité hmatové chlupy, ale na výstavách se nehodnotí jako chyba, když jim zcela chybějí.

BARVY
Sphynxové se chovají ve všech existujících barvách a barevných kombinacích; jsou povoleny i bílé skvrny. Často se vyskytující barvy jsou černá tabby, želvovinová a skvrnitá. Kvůli tomu, že osrstění téměř chybí, vypadá barva kočky jinak než u osrstěných koček. Proto pro nezasvěcené je často obtížné barvu srsti zjistit. Barva očí se shoduje s barvou kůže.

Zvláštnosti
Protože se toto plemeno nachází ještě v počátečním stadiu, pravidelně se kříží jak s vhodnými domácími kočkami, tak s devon rexy. Z křížení s domácí kočkou se v první generaci rodí osrstěná koťata, která při páření se sphynxem mohou mít zase holá koťata. Předpokládá se, že tyto dva geny - gen pro rexovitost typu devon (vedoucí ke zřetelnému zmenšení ochlupení) a gen pro bezsrstnost u sphynxů (vedoucí k téměř kompletní absenci ochlupení), jsou příbuzné.