Siamské kočky s jejich typickou barvou srsti, mysticky modrýma očima a pružným, štíhlým tělem, rozpoznají i lidé, kteří plemenům koček rozumějí jen málo. Siamské kočky jsou už dlouhou dobu populárním plemenem, a přesto není siamka vhodnou volbou pro každého. Siamské kočky mají extrovertní charakter a ne každý dokáže žít s kočkou, které se těžko zavděčí. Pokud hledáte spíše ušlechtilou kočku s živým a přítulným charakterem, která vyžaduje málo péče o srst, může pro vás být toto plemeno velmi vhodné.

Původ

Původ siamských koček je na Dalekém východě. Odkud přesně se první siamky vzaly, to už asi nikdy nezjistíme. V Thajsku, dřívějším Siamu, se tato zvířata vyskytovala už ve 14. století. Na konci 19. století je zpozorovalo několik Britů, kteří Thajsko navštívili. Britové znali do té doby pouze obyčejné domácí kočky a angorské kočky, které byly v té době velmi oblíbené, a ještě nikdy neviděli kočku se štíhlou stavbou, zvláštními odznaky a jemnou krátkou srstí. Vzali několik siamských koček s sebou domů, kde se nad kočkami slitovaly jejich ženy. Dělaly všechno možné, aby se kočky u nich cítily jako doma. Většina z nich byla držena ve vyhřívaných sklenících společně s tropickými rostlinami, které přivezli jejich manželé z dřívějších zámořských cest.

Krásné siamky neobjevili jen Angličané, ale také Francouzi; tyto exotické kočky byly pravidelně vystavovány už na prvních výstavách. Siamské kočky neměly ovšem v té době ještě stavbu siamek současných. Jejich stavba byla podstatně zavalitější a tvar lebky byl u dřívějších siamek dosti kulatý, a ne trojúhelníkovitý. Znakem plemene, který tenkrát platil za nejvyšší ideál krásy a důkaz čistoty plemene, byla siamská kočka, která šilhala a měla zřetelně zalomený ocas. Nápadné je však to, že siamky, které byly chovány v klášterech v Siamu, tyto odchylky nevykazovaly! První importy z Thajska byli seal points (kočky s černohnědými „tuleními" odznaky), ale později se ukázalo, že tyto kočky spontánně rodily koťata jiných barev jako blue point, chocolate point a lilac point (modré, čokoládové a lilové odznaky).

Tyto čtyři barvy, všechny plné, jsou také tzv. „klasické" barvy siamských koček, a všechny barvy, které se objevily později, pocházejí z křížení s jinými plemeny. Proto se ve Spojených státech neuznávají siamské kočky v jiných barvách než v klasických: tabby point (žíhané odznaky), tortie point (želvovinové odznaky), red point (červené odznaky), cream point (krémové odznaky), cinnamon point (skořicové odznaky), tabby point a tortie point, a například red point, cream point a cinnamon point zvláštní plemeno pod jménem „Colorpoint Shorthair". Tyto moderní barvy vznikly ve Velké Británii. V 50. a 60. letech se začaly siamské kočky chovat v jiných barvách, pro to byly používány mimo jiné ruské modré kočky a britské krátkosrsté kočky. Vlivem těchto plemen vznikly mimo jiné tabby point, red point, cream point a tortie point, a není tomu tak dávno, co byly představeny opět nové barvy, jako cinnamon point (skořicové odznaky) a fawn point (plavé odznaky). Známe rovněž siamské kočky, které mají na zbarvených odznacích stříbřitou podsadu: silver tabby point (stříbřitě žíhané odznaky) a smoke point (kouřové odznaky). Nejnovějšími přírůstky jsou siamky bicolor point a tricolour point.

Charakter

Ten, kdo si chce pořídit siamskou kočku, by měl vědět, že tyto kočky mají svébytný charakter a doma jsou vždy zřetelně přítomné. Této kočce se pro nic za nic neříká „pes mezi kočkami". Siamské kočky jsou známy svou hovornou povahou a mohou hodiny konverzovat jak s vámi, tak mezi sebou. Vždy vám dají svým hlasitým a syrovým hlasem najevo, že mají hlad, chtějí pozornost nebo že s něčím nesouhlasí. V tomto bodě jsou nechvalně známy kočky tohoto plemene v říji. Jejich hlas je slyšet naprosto zřetelně ještě o několik domů dál. Siamské kočky jsou neobyčejně sociální, a pokud nebudou dostávat dostatek pozornosti, jistě si ji vyžádají. Protože to jsou tak společenská zvířata, nemůžete je nechávat dlouho samotné. Pokud jste často z domu, uděláte dobře, když budete mít koček více nebo když se rozhodnete siamku si domů vůbec nebrat. Siamské kočky velmi dobře vycházejí s ostatními kočkami a nápadně dobře se snášejí se psy.

Rády stojí v centru pozornosti. Mají rády, když je někdo hladí a mazlí se s nimi, a dokáží strávit hodiny na vašem klíně. Jsou to vhodná zvířata pro lidi, kteří mají rádi společnost; siamky dokážou perfektně odhadnout chod vašich myšlenek, jsou téměř vždy veselé a postarají se o rozptýlení. Siamské kočky jsou hravé a zavděčíte se jim různými hračkami ve formě míčků, kuliček papíru nebo myšiček z králičí kůže. Většina siamek se dosti rychle naučí aportovat kuličky nebo míčky a také chůze v postroji jim nedělá žádné problémy. Musí vám být zřejmé, že máte-li doma siamku, nemáte jen tak ledajakou kočku, ale vysloveně osobnost. Siamské kočky vracejí pozornost a lásku, kterou dostávají, dvojnásobně a paličatě zpět.

Péče

Protože srst je velmi krátká a má hedvábnou strukturu s velmi málo nebo žádnou podsadou, nešpiní se rychle. Srst se téměř nemusí udržovat. V období línání můžete mrtvé a uvolněné chlupy jednoduše a rychle odstranit vlhkým semišovým hadříkem, kterým srst přetřete, a pokud to bude nutné, pak ji pročešete jemným hřebínkem. Pokud budete chtít svou siamku vystavovat, může být někdy nutné srst vašeho zvířete několik dnů před výstavou umýt. Dělejte to vždy šamponem určeným pro kočky a pokud možno několik dní předem, protože srst potřebuje po umytí nějaký čas, aby se zcela zotavila. Ostré konce drápků své siamské kočky občas zastřihněte dobrými štípacími nůžtičkami a uši vyčistěte jen tehdy, je-li to nutné, a sice přípravkem určeným pro kočky.

Vnější znaky

TĚLO
Siamská kočka je stejně jako orientální krátkosrstá kočka plemenem s elegantní a pružnou stavbou. Půvabné tělo je dlouhé, štíhlé a svalnaté; nikde nesmí působit hrubě. Zadní nohy mají být stejně jako u divokých kočkovitých šelem vyšší než přední nohy. Nohy jsou štíhlé a dlouhé; tlapky mají být oválné. Ocas je dlouhý a tenký a vybíhá do špičky jako bič. Zalomený ocas je nežádoucí.

HLAVA
Hlava je klínovitá a v ideálním případě by měla tvořit spolu s velkýma, našikmo umístěnýma ušima perfektní rovnoramenný trojúhelník. Brada nesmí být příliš výrazná, ale určitě nesmí ubíhat dozadu. Na výstavách se rovněž hledí na to, zda chrup dobře těsní. Oči siamek jsou mandlového tvaru, mají být čistě tmavě modré a na hlavě jsou umístěny trochu šikmo. Nesmějí být příliš hluboko. Kočky tohoto plemene mají dlouhý nos s rovným profilem a každopádně plynule přecházející do horní části lebky.

SRST
Srst siamské kočky má být na omak hedvábná, velmi krátká a jemná. Siamky mají málo podsady nebo žádnou. Příliš dlouhé osrstění, přemíra podsady nebo hrubá struktura se považují za chybu.

BARVY
Koťata siamské kočky se rodí celá bílá. Teprve později získávají své zbarvené odznaky „points", které nazýváme také himalájské zbarvení, na masce, uších, ocasu a nohách. Když jsou siamkám asi tři roky, vyvine se jejich trvalá barva srsti. Světleji zbarvené části srsti mohou v průběhu let trochu ztmavnout vlivem chladnější teploty okolí a lízání srsti. Také na místech, kde byla poškozena kůže, může srst ztmavnout. Siamky, které chodí málokdy nebo nechodí vůbec ven, nebo které žijí v teplém podnebí, jsou proto zpravidla světlejší barvy. Na výstavách se kočky, které vykazují příliš mnoho tmavých stínů v srsti, posouvají v kvalifikaci dozadu. Šlechtění světle zbarvené srsti není především u seal pointů a blue pointů jednoduché, vzhledem k tomu, že u těchto barevných variet se na těle často vyskytuje tzv. tvoření stínů, a to se dá jen obtížně šlechtěním odstranit.

Jiný problém se objevuje při šlechtění čistě zbarvených red pointů a cream pointů. Nežádoucí tabby kresby, které se manifestují na ocase jako kroužky a na nohách a hlavě zvířete jako proužky, jsou u těchto barev přítomny téměř vždy, a proto se červené a krémově zbarvené siamky s plnými odznaky téměř nedají rozeznat od koček s červeně a krémově žíhanými odznaky. Původní barvy siamských koček jsou seal, blue, chocolate a lilac point, ale často se vyskytuje také red point a cream point. Seal, blue, chocolate a lilac point jsou také ve varietách tortie (želvovinová) a tortie tabby (želvovinová s kresbou). Kočky s těmito barvami jsou téměř vždy ženského pohlaví. Z nedávné doby jsou cinnamon, fawn, smoke, silver tabby a bi/tricolour point.

Zvláštnosti

Existují chovatelé, kteří zůstali věrni „starému" typu siamek. Protože tyto kočky nevyhovují stávajícímu standardu, chovají se pod jiným jménem plemene. Ve Spojených státech se nazývají „Apple Head" (pro svůj kulatý tvar hlavy), ale pokud se hovoří o siamské kočce starého typu, používá se i název Thai (thajská kočka).