Ragdoll se tak nazývá proto, že když ho někdo zvedne, okamžitě se uvolní jako hadrová panenka (ragdoll). Říká se také, že kromě toho kočky tohoto plemene nikdy neškrabou, když se dostanou do nepříjemné situace, a že všechno odevzdaně nechají plynout kolem sebe. Ještě prý disponují extrémně vysokým prahem bolesti, což se jim v některých případech může stát osudným.

Bohužel je ještě mnoho lidí, kteří těmto výmyslům věří. Ragdollové totiž cítí bolest stejně jako jiné kočky; jsou jen dosti klidní, mají poddajný charakter a mohou se pochlubit vysokou mírou odolnosti proti stresu. Vedle toho jsou velmi přítulné. To, že si toho nechají hodně líbit a zcela se uvolní při zvedání, spočívá spíše v důvěře, kterou chovají k člověku, než v genetické odchylce.

Původ

Houževnatě se udržuje báchorka, že v Severní Americe byla pramáti ragdollů poražena automobilem. Kočka, bílá peršanka, tuto nehodu přežila, ale její charakter doznal nápadné změny. Stala se velice dobromyslnou a když ji někdo zvedl, její tělo ochabovalo jako hadrová panenka. Koťata, která porodila, zdědila její mírnou povahu. Každý, kdo se někdy trošku ponořil do genetiky, ví, že tento příběh nemůže být pravda. Nečistokrevná bílá perská dlouhosrstá kočka byla však skutečně jedním z předků ragdollů. V jejich žilách koluje také krev posvátných koček z Barmy a koček perských, barmských a domácích.

Charakter

Na ragdollech je nejnápadnější jejich klidný, jemný a poddajný charakter a enormní důvěra, kterou mají k lidem i zvířatům. Proto se nedoporučuje nechat ragdolly volně pobíhat venku, protože se snadno nechají odnést někým cizím, kdo na ně bude hodný. Většině ragdollů se velmi líbí doma. Ragdollové jsou neobyčejně sociální a vyrovnaná zvířata, která hned tak něco nevyvede z míry. Výborně se přizpůsobí i v rušnější rodině s malými dětmi. S kočkami a jinými domácími zvířaty, např. se psy, vycházejí harmonicky.

V ohrožení se ragdoll pokusí v první řadě uprchnout; drápky použije obvykle jen v případě krajní nouze. Tato kočka se dále chová skromně a jen málokdy využívá svůj jemný hlas. Tato klidná a elegantní, ale jistě i inteligentní zvířata si velmi potrpí na společnost a mají ráda mazlení a opečovávání, ale není v jejich povaze si to vynucovat. Jsou velmi zvědavá a zajímá je vše, co se v jejich okolí děje. Kočky některých jiných plemen mohou být někdy bez nálady, ale většina ragdollů se na svět dívá neustále pozitivně.

Péče

Hedvábně jemná polodlouhá srst ragdollů se jen velmi zřídka zacuchává a nevyžaduje proto žádnou zvláštní péči. Stačí, když jedenkrát týdně vykartáčujeme nebo vyčešeme uvolněné chlupy hrubým hřebenem. V době línání můžeme mrtvé a uvolněné chlupy jednoduše vyčesat gumovým kartáčem, ale držte se přitom trochu zpátky, protože přílišné kartáčování by mohlo srst poškodit. Mnoho vystavovatelů ragdolly několik dní před výstavou koupe, ale můžete se také rozhodnout, že srst občas přepudrujete neparfémovaným a nemastným mastkovým pudrem. Vetřete jej dobře do srsti, aby se na něj mohla navázat nečistota a přebytečná mastnota, a pak ho pečlivě vykartáčujte jemným kartáčkem. Vnější zvukovody vyčistěte speciálním přípravkem pro kočky a ostré konce drápků můžete ostříhat, nejlépe ostrými štípacími kleštičkami.

Vnější znaky

TĚLO
Ragdoll je velká a osvalená, ale velmi elegantní kočka s dlouhým tělem, krátkým, mohutným krkem a plnou, dobře stavěnou hrudí. Zadní nohy jsou těžší a výše postavené než přední nohy. Nohy jsou středně dlouhé s těžkými kostmi a tlapky jsou velké a kulaté s meziprstními chomáčky chlupů. Ocas je dobře osrstěný a jeho délka je v dobrém poměru k tělu.

HLAVA
Klínovitá hlava je střední velikosti, má dobře vyvinuté tváře a mohutnou bradu. Středně velké uši jsou dosti daleko od sebe a mají zakulacené špičky. Nos je lehce prohnutý a velké oči jsou oválné a vždy modré. Na výstavách se velmi oceňuje tmavě modrá barva očí.

SRST
Hedvábně jemná srst je polodlouhá a srst kolem límce a na ocase je delší než zbytek. Srst neodstává, ale splývá podél těla. V létě srst částečně vypadává.

BARVY

U ragdollů jsou uznány tři různé variety a všechny tři se vyskytují ve zbarvení seal, blue, chocolate a lilac point. Světle zabarvené části srsti (s výjimkou bílé) mohou v průběhu let ztmavnout vlivem nižších teplot v okolí a v důsledku lízání srsti. Srst může ztmavnout také na místech, kde byla poškozena kůže. Ragdollové, kteří nechodí vůbec nebo jen málokdy ven nebo žijí v teplém podnebí, mají proto zpravidla čistší barvu. Vyšlechtění světle zbarvené srsti není především u zbarvení seal point a blue point jednoduché, vzhledem k tomu, že tvoření stínů je především u těchto barev dobře viditelné.

Colour point
Ragdollové s akromelanickými odznaky mají krémové tělo s tmavěji zbarvenými koncovými částmi těla (maska, uši, tlapky a ocas). Hruď je většinou zbarvena světleji než zbytek těla. Kočky se zbarvením seal point a blue point mají tmavší barvu na těle než kočky se zbarvením chocolate point a lilac point. Za žádných okolností nesmí mít ragdoll se zbarvením colour point bílé skvrny.

Mitted
Mitted znamená anglicky „s palčáky". Mitted ragdollové mají krémově zabarvené tělo s tmavěji zabarvenými koncovými částmi těla; od colour pointů se odlišují tím, že mají na předních nohách bílé „ponožky" a na zadních nohách bílé „holínky" (až na paty). Dále je žádoucí, aby celá spodní strana těla, jakož i spodní strana brady, hrudi a břicha byly bílé.

Bicolour
Bicolour je nejvíce nápadnou varietou; neexistuje žádné jiné plemeno, které by mělo tyto unikátní bílé skvrny v kombinaci se zbarvenými odznaky (points). Vyšlechtění bikolora s ideálními skvrnami není však jednoduchým úkolem. Bikoloři mají bílou bradu, hruď a břicho a i tlapky jsou bílé. Velmi důležitá je bílá skvrna na obličeji ve tvaru obráceného V. V ideálním případě začíná tato bílá skvrna na čele a jde přes oči na zadní stranu brady. U ragdollů bikolorů jsou povoleny bílé skvrny na hřbetě. Tělo je stejně jako u obou předchozích variet krémové s tmavěji zbarvenými koncovými částmi těla.

Zvláštnosti

Koťata ragdollů se rodí zcela bílá. Teprve později se objevují jejich „odznaky" na obličeji, uších, ocase a nohách. Někdy může trvat i tři roky, než dosáhnou své konečné dospělé váhy, která činí u koček kolem pěti a u kocourů kolem osmi kilogramů.