Posvátná kočka z Barmy je nápadná polodlouhosrstá kočka s exotickým výrazem.U žádného jiného plemene neexistuje pravděpodobně tolik různých názorů a hypotéz o možném původu. Typickým znakem, který se nevyskytuje u žádného jiného plemene, jsou bílé nohy. Posvátné kočky z Barmy se chovají pouze s takzvanými himalájskými odznaky (jako points) a mají vždy modré oči. Kočky tohoto plemene jsou většinou klidná a rozumná zvířata, která se snesou s každým.

Původ

O původu tohoto elegantního plemene kolují ty nejúžasnější a nejfantastičtější historky. Známým příběhem, který ovšem můžeme vykázat do říše bajek, je ten, že tyto kočky žily už po dlouhá staletí,uchráněny od okolního světa, v jednom barmském mnišském klášteře. Předkové těchto koček měli získat bílé nohy poté,co se jedna z nich dotkla umírajícího mnicha dříve, než vydechl naposled. Každopádně je jasné, že si různí milovníci koček přivezli kolem roku 1900 domů z Barmy kočky podobající se posvátným kočkám,o nichž jsme se zmínili.

Za to, že toto plemeno bylo představeno v Evropě a později také v Americe, děkujeme zejména francouzským milovníkům koček. Francie hrála při rozšíření posvátné kočky z Barmy významnou roli, což dokazuje to,že rodokmeny všech birem nakonec vedou do Francie.Zlé jazyky tvrdí, že posvátnou kočku z Barmy vytvořili sami Francouzi používáním různých plemen koček, a opředli ji zajímavým příběhem, aby po ní zvětšili poptávku. Je nepochybné, že na počátku chovu ve Francii byly používány domácí kočky s bílými ponožkami, siamské kočky a perské kočky s akromelanickými odznaky.

Charakter

Obecně jsou posvátné kočky z Barmy jemné, klidné, skromné a snášenlivé. Mají rády svůj klid a vy jim musíte poskytnout možnost tu a tam se stáhnout. V rušném prostředí jsou také méně spokojené:mohlo by je vyvádět z rovnováhy. Posvátné kočky z Barmy mají rády pohodu a potřebují poměrně velkou pozornost a kontakt se členy rodiny, aby se cítily dobře.Některé birmy mají občas sklon vyvinout se v kočku „jednoho člověka", přičemž si vyberou určitou osobu v rodině, s níž navážou skutečné přátelské pouto. Styk s jinými kočkami probíhá většinou bez problémů.

Posvátná kočka z Barmy může také dobře vycházet se psy, pokud ji nepronásledují,protože to jí nepřipadá nijak zábavné. O posvátných kočkách z Barmy je známo, že jsou vybíravé v jídle, ale to možná souvisí s faktem, že mnoho majitelů těchto koček je rádo rozmazluje; určitě to není vlastnost pro toto plemeno typická.Kočky tohoto plemene nejsou obvykle hlučné a pokoušejí se své záměry dávat najevo především drcáním hlavou a vyhledáváním kontaktu očí.Navzdory své klidné povaze si většina těchto koček čas od času ráda hraje a dovádí,ale nepovažuje celý byt za své hřiště.

Péče

Jemná polodlouhosrstá, ale velmi hustá srst posvátné kočky z Barmy vyžaduje dosti málo péče. Textura zajišťuje, aby se srst jen zřídka cuchala. Obvykle jedním kartáčováním za týden udržíte srst posvátné kočky z Barmy v dobrém stavu.V žádném případě ji nečesejte kovovým hřebenem, protože byste mohli poškodit podsadu. Pevný kartáč ze štětin je zpravidla lepší. Pokud chcete birmu vystavovat,dá vám péče o srst víc zabrat, protože na výstavách se přísně posuzuje kvalita srsti.Někteří lidé kočku jeden nebo dva dny před výstavou vykoupou, ale ostřílení vystavovatelé od toho odrazují. Srst má kvůli umytí ještě malou pevnost. Proto se doporučuje vykoupat kočku zhruba pět dní před výstavou. Vedle toho můžetesrst ještě pravidelně pudrovat, stejně jako srst u jiných plemen, například u turecké angory a mainské mývalí. Ušní štětičky nejsou na výstavách ceněny, a proto je opatrně odstřihněte; samozřejmě že se také musíte postarat, aby zvukovody byly čisté. Ostré konce drápků můžete zastřihnout,nejlépe dobrými silnými štípacími nůžtičkami.

Vnější znaky

TĚLO
Posvátná kočka z Barmy je středně velká kočka s dobrými proporcemi. Ocas jev poměru ke zbytku těla průměrně dlouhý a měl by působit elegantně. Birma nesmí stát vysoko na nohách; ty jsou také spíše kratší než delší. Tlapky jsou kulaté a mají pro toto plemeno typické bílé ponožky.

HLAVA
Hlava má poněkud zakulacené tváře a kulaté čelo. Nos je středně dlouhý a nesmí mít stop; malé prohnutí nosu se však připouští.Brada by měla být mohutná, ale ne příliš výrazná. Uši jsou na hlavě trochu šikmo postavené a skloněné poněkud dopředu.Oči tohoto plemene by měly být co nejvíce tmavě modré, a ne příliš kulaté; jsou spíše oválné.

SRST
Srst posvátné kočky z Barmy má zvláštní texturu. Je na dotek hedvábně jemná a zahaluje kočku jako hebký závoj. Posvátná kočka z Barmy má málo vyvinutou podsadu - za žádných okolností nesmí být srst příliš hustá, vlnitá podsada se na výstavách necení. Kolem límce, na ocase a u zadních nohou je srst delší než na zbytku těla.

BARVY
Posvátná kočka z Barmy se vyskytuje jen s tzv. himalájskými odznaky. Bílé ponožky jsou ve srovnání s jinými plemeny, která rovněž vykazují himalájské odznaky,největší rozdíl. Tento důležitý znak plemene nesmí nikdy chybět. Bílá musí být co nejsymetričtěji rozdělena a na chodidlech zadních nohou musí vybíhat do ostruhy. Pro všechny barvy platí, že barva na těle musí být co nejčistší a že by měla kontrastovat se zbarvenými odznaky. Oči jsou tmavě modré, bez ohledu na barvu srsti. Posvátná kočka z Barmy se vyskytuje ve zbarveních v seal point, blue point,chocolate point, lilac point, red point,cream point, tortie point, tabby pointa tortie tabby point.

Zvláštnosti

Stejně jako u jiných koček s odznaky se také koťata posvátné kočky z Barmy rodí bílá; odznaky se objeví teprve později. Někdy to může trvat i rok, než kočka získá konečnou barvu srsti.