Pokud chceme popsat klasickou stavbu psího těla, musíme se podívat na plemena blízce příbuzná vlku. Statná postava, elegantní vzhled těla, která se vyvíjela po tisíce let a vysoká účelnost jednotlivých částí těla je na první pohled zřejmá.

Dlouhé končetiny umožňující dobrý výskok a rychlý start, podélná osa těla, plíce zajišťující dostatečnou kapacitu potřebnou pro vytrvalost, velmi dobré osvalení těla, měkoučké polštářky na tlapkách a dlouhý ocas umožňující tichý pohyb a dobré manévrovací schopnosti, hustá srst chránící před nepříznivým počasím a silný chrup pro ulovení kořisti.

Pro psa je jedním z nejdůležitějších a nejdokonalejších smyslů čich. Člověk se v čichu nemůže psu ani zdaleka vyrovnat. Sliznice s čichovými buňkami je téměř 50x větší než u člověka. Člověk jich má zhruba 5 miliónů, německý ovčák okolo 220 miliónů. Podoba a tvar těla psa je tvořen pohybovým aparátem složeného z kostry a svalstva. Psí kostra je tvořena 229-232 kostmi. Díky tomu, že není u psa přítomna klíční kost, je spojení těla s hrudními končetinami velice pružné. Pes má na pánevní končetině čtyři prsty a na hrudní pět. Psí tlama čítá v dospělosti 42 zubů. Těchto 42 zubů je tvořeno 12 řezáky, 4 špičáky, 10 stoličkami a 16 třenovými zuby. Hrudní koš je u psa tvořen 13 páry žeber a délka střev je 5x delší než délka jeho těla.

Fena má na spodní straně břicha a hrudníku celkem osm párů mléčných žláz. Pes má sice také mléčné žlázy, ale jen náznakově.

Oči psa jsou důmyslně kryty třetím víčkem. Jejich stavba je velmi zvláštní a dopadu světla pod určitým úhlem vypadají jakoby svítily.

Kůže psa je volná, většinou pokryta dvojím typem srsti - podsadou a svrchními chlupy. Potní žlázy se vyskytují jen v okolí mléčných struků a na polštářcích tlapek. Zpravidla ale nebývají vyvinuté. Na rozdíl od kočky nemůže pes drápy zatahovat. Pod řitním otvorem je umístěna pachová žláza, která slouží ke komunikaci (teritoriální chování, značení).