Dogovitý pes, jehož předkové se v Anglii vyskytovali již ve středověku. Ve 14. až 16. století byli používáni především k zápasům s býky, později také ke psím zápasům. Ty byly roku 1835 zakázány a buldok téměř vyhynul. Chov byl znovuobnoven v 2. polovině 19. století, roku 1876 byl vydán standard, který byl upraven roku 1909 a platí dodnes.

Popis

Středně velký, podsaditý, široce stavěný pes. Hlava nápadně velká a masivní, s výrazně zkrácenou čenichovou partií, mohutnými čelistmi a převislými pysky. Malé uši ve tvaru růžového lístku. Objemné tělo, krátký široký hřbet, prostorný hrudník. Ocas nízko nasazený, kratší, silný a zužující se do špičky. Srst krátká, hustá, jemná, hladká. Barva jakákoli s černou maskou nebo bez ní s výjimkou černé. Velikost v kohoutku kolem 40 cm při hmotnosti kolem 25 kg u psů a 22 kg u fen.

Charakteristika

Mimořádně klidný, pomalejší pes mírného až flegmatického chování. Velmi přátelský, milý na druhé straně také odvážný a příslovečně zarputilý.

Zvláštní nároky

Buldočí poměrně často trpí zdravotními obtížemi (kloubní problémy ochlípení a vychlípení víčka a pod.). Mimořádně složité bývají porody, které je velmi často nutno řešit císařským řezem. I pří odchovu štěňat musí chovatel feně pomáhat. Špatně snášejí vyšší teploty. Jinak je buldok poměrně nenáročný, vyžaduje jen málo pohybu, minimální péči o srst a výchova nečiní problémy.

Užití

Dříve bojový, dnes exkluzivní společenský pes.

Možná záměna

Nepravděpodobná s boxerem nebo francouzským buldočkem.